Watchesfanovo bloudění

Konstruktéři hodinek značky Mido vždy věnovali značnou pozornost vodotěsné konstrukci hodinek. Vzpomeňme na jejich začátky a těsnění pomoci korku, který zaručoval pozoruhodnou hodnotu vodotěsnosti 300m. Řada hodinek určených k potápění byla nazvána Ocean Star a výrobce je tomuto označení dodnes věrný. Řada je velmi obsáhlá, obsahuje více i méně tool diver modely i chronografy. Tak si jich tu v krátkém obrázkovém shrnutí pár připomeňme, od počátků až k dnešnímu top modelu.

Time is Life. Je to dar i prokletí.

Setkání jiného druhu

Večerní toulání u Labe

Time is Life. Je to dar i prokletí.

Jedinej strom široko daleko a letos jsou teda prťavý, ale jak med.

Mně chutnaj a to jsem ještě jeden z mála co ví, kde jsou v okolí tři obrovský stromy jedlých kaštanů. Ty taky můžu.

Svět burácejících motorů, vůně spáleného benzínu, stále vyšší rychlost i přetížení, davy zvědavých diváků a krásné ženy, to všechno a daleko víc je motorsport. Nás ale hlavně zajímá jedno odvětví průmyslu, kráčející ruku v ruce s motorsportem a nejen s ním. Potřeba měření času prostupuje našimi životy od pradávna.

Ale zůstaňme u motorsportu, odvětví v němž kralují hlavně muži. Najdou se však výjimky. Zájem o hodinářskou značku Mido mě přivedl k automobilové legendě, značce Bugatti. Hodinky, které pro ně hodináři vyráběli měly co nejvíce připomínat i tvary těchto výkonných vozů. Čerpali inspiraci z tvarů kol, chladících masek a podobně.

Teď se vrátím ke své původní myšlence a tou bylo aktivní zastoupení něžného pohlaví v náročném prostředí motorsportu. A jestli řeknu Mido, naskočí mi Bugatti. Když řeknu Bugatti, nemůže se mi v našich končinách připomenout nikdo jiný než Eliška Junková.

Zde si dovolím citovat z Wikipedie. Eliška Junková-Khásová, narozená jako Alžběta Pospíšilová, (16.11.1900, Olomouc –5.1.1994, Praha) Závodila na vozech Bugatti, a to nejprve jako spolujezdkyně svého manžela a posléze sama. Ve dvacátých letech byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže. Jejím největším úspěchem bylo páté místo z její samostatné éry v závodě TargaFlorio, kterého dosáhla v roce 1928. Vedle toho vyhrála i několik dalších závodů (Lochotín – Třemošná či závod do vrchu Klasusenpassu). Mezinárodní závod Zbraslav – Jíloviště vyhrála v roce 1926 v absolutní klasifikaci a stala se tak první ženou na světě, které se to povedlo. Svou závodnickou kariéru ukončila roku 1928 v reakci na smrt manžela a dále se věnovala organizační práci v motoristickém sportu. Mimo jiné je i autorkou knihy Můj život je Bugatti.

Eliška by se měla určitě o co zajímat

Mladýmu už bylo 18, tak hned seděl 10 hodin v kuse na kředle

Dnešní toulání, report bude ,ale tuhle ulomenou skobu trčící ze stromu jsem si vahou 115 kg vrazil do ramene, koukáte do kopce pod nohy, aby jste dobře našlápli na půl metru vysoký kámen, hop nahoru a máte to v rameni.

to bych snad raději otravu krve