Cena zlata ... a hodinek
Zdroj: News, WtheJournal.com, Audemars Piguet, Greubel Forsey, H. Moser & Cie, byznys.ihned.
Proč když klesá cena zlata, neklesá současně i cena hodinek, na kterých je použito?
Dostatečně naivní otázka schopná vyvolat úsměv či naopak hněv na tváři generálních ředitelů hodinářských firem. A přitom v některých případech by tomu mělo tak být, zvláště když cena zlatých prutů klesla ze 44,000 € na 28,000 € za šest měsíců. Když klesne cena ropy na světových trzích, projeví se to i na ceně pohonných hmot u čerpacích stanic. Proč to tak nefunguje i v oblasti hodinářského průmyslu?
Nejprve je nutné si uvědomit, že hodinky a zvláště švýcarské hodinky jsou velmi zvláštním typem spotřebního zboží, kterépatří do sektoru luxusního zboží. Tento velmi svérázný trh funguje na základě zcela jiných a vlastních pravidel. Jestliže snížíte cenu u luxusního zboží, přestává být luxusním, stává se dostupnějším většímu počtu zákazníků, ale zároveň ztrácí svou exkluzivitu. Právě z tohoto důvodu není v tomto sektoru příliš pochopení pro snižování cen.
Nicméně jestliže cena zlata klesá, měl by se tento stav u některých značek odrazit alespoň teoreticky. U klasických tříručkových hodinek s quartzovým strojkem je právě zlato tou jejich zdaleka nejcennější částí. Takže cena zlata klesá a ...Ale! Růst směnných kurzů kompenzuje pokles cen surovin a v konkrétním případě švýcarského franku se jedná o růst řekněme výrazný. Takže i ceny těchto jednoduchých, leč zlatých hodinek stoupají. Ukazuje se nám, že problém je v bankovnictví.
Podle slov Jeana-Françoise Faurea, odborníka na investice do zlata, cenu zlata udává pět velkých bank. Tyto banky stanoví cenu zlata podle nabídky a poptávky a zároveň podle aktuálního stavu zlatých rezerv. Logicky vysoká poptávka po zlatě jeho cenu zvyšuje a naopak. Aby bylo možné určit jeho cenu, banky posuzují schopnost trhu a jeho nákupu zlata v průběhu šesti měsíců.
Vychytralec může tyto obchodní argumenty aplikovat přímo do hodinářského průmyslu, čím více zlata na hodinky nakoupí, tím více poroste jeho cena a tedy i cena hodinek. Teoreticky.
Prakticky to tak nefunguje, celý hodinářský průmysl nespotřebuje tolik zlata, aby se to dokázalo promítnout i do jeho ceny. Pouzdro hodinek váží asi 60 g, což je hodnota ve zlatě přibližně 730 CHF. Již to vysvětluje, proč cena zlata pravděpodobně nikdy výrazně neovlivní ceny hodinek, zejména těch z Haute Horlogerie. Náklady na materiál ve skutečnosti nehrají žádnou velkou roli. Značná část přidané hodnoty je v ruční práci, vývoji, ve strojcích a čím větším procentem se toto na vzniku hodinek podílí, tím jsou hodinky luxusnější...a samozřejmě dražší.
Generální ředitel společnosti H. Moser & Cie Edouard Meylan dodává: Často nakupujeme potřebné zlato s dostatečným předstihem vzhledem k jeho aktuální ceně, která se i později projevuje i v ceně finálního výrobku. Jean-Claude Biver, vedoucí hodinářské divize LVMH dodává, že hodinářské značky nemusí brát ohledy na aktuální cenu zlata. I tak je znám případ, kdy se cena zlata na hodinkách projevila, ale nepřímým způsobem. Značka Audemars Piguet v roce 2013 upravila ceny některých svých celozlatých modelů směrem dolů z důvodu poklesu ceny zlata, ale zcela neoficiálně padlo, že důvodem pro toto snížení cen nebyla aktuální cena zlata nýbrž vlastní cena hodinek, které už byly prostě i v jejich očích příšerně drahé.
Takže neradujme se, když ceny surovin, ze kterých jsou naše hodinky vyráběny klesají, na cenách nám určených se to zřejmě vůbec neprojeví.
