Měsíční fáze.
Měsíční fáze jsou nedílnou součástí života na Zemi. Rozlišují se podle toho, jak velkou, ze Země viditelnou, část Měsíce ozařuje Slunce. Rozeznáváme čtyři základní měsíční fáze:
NOV. - Novoluní, je období, kdy je celý Měsíc k Zemi obrácen svou neosvětlenou stranou. Měsíc vychází ráno a zapadá večer, nachází se na denní obloze, v této fázi je nejblíže Slunci. Může dojít k jevu zvanému zatmění Slunce.
První čtvrť - po novoluní má část Měsíce, kterou můžeme pozorovat ze Země tvar písmene D, říkáme, že Měsíc dorůstá. Tato fáze nastane 7 dní po novoluní. Měsíc má podobu písmene D, vychází kolem poledne a zapadá kolem půlnocí.
Úpněk - je fáze, kdy je Měsíc k Zemi obrácen svou celkově osvětlenou jednou stranou, nastává asi 15 dní po novu, Země se nachází mezi Sluncem a Měsícem. Ten vychází při západu Slunce a zapadá kolem východu Slunce, Měsíc je na obloze celou noc a může dojít k jeho zatmění.
Poslední čtvrť - tvar části Měsíce pozorovatelné ze Země je písmena C, říkáme, že Měsíc couvá, ubývá. Nastane 22 dní po novoluní, Měsíc vychází kolem půlnoci a zapadá kolem poledne.
Celý cyklus fází Měsíce trvá 29.530588 dní.
Často se dočteme, že v minulosti byl Měsíc nazýván největším lhářem, protože v latinském jazyce se fáze dorůstání označovala jako Cresco (rostu), fáze ubývání jako Decresco (zmenšuji se). V latině tedy tvar Měsíce ukazoval na opačně označenou fázi.
Jednotlivé měsíční fáze ovlivňují sílu přílivu a odlivu, setbu a sklizeň, ale přímo i nepřímo vlastní život mnoha živočichů.
Měsíční fáze jako hodinářská komplikace.
Snaha o zachycení lunárního kalendáře sahá až za několik starověkých civilizací, do doby před 34.000lety, byla dále rozvíjena Egypťany, až do zavedení Juliánského kalendáře Juliusem Caesarem v roce 46 před naším letopočtem. Tam se také položily základy dnešního roku složeného z 12 měsíců, každý z nich rozdělený do průměrně 29,5 dní v měsíci. Délka měsíce byla stanovena na dobu mezi dvěma úplňky. Z té doby také pochází mechanismus nám známý jako Antikythera, který byl vyroben k určování pohybu Slunce a Měsíce.
http://www.mogi-vice.com/Antikythera/Antikythera-en.html
Antikythera a rekonstrukce v podobě funkčního modelu:
Hodinky, jako nástroj a zdroj informací, se v různých podobách začaly objevovat již ve velmi dávné minulosti. A jak se lidstvo zdokonalovalo, zdokonalovaly se i hodinky, kterým přibývalo na různých komplikacích. V roce 1816 přichází Louis Moinet se svým chronografem. Lidé byli najednou schopni určit uplynulý čas na 1 / 60. sekundy a přesně odečíst sekundy, minuty i hodiny na oddělených číselnících. Je však zajímavostí, že snahou Louise Moineta bylo přesné načasování průchodu planet, měsíců a hvězd. idea záznamu jednotlivých fází Měsíce nebyla tedy již v té době žádnou novinkou.
V 11. století vytvořil čínský hodinář Su Sung pro čínského císaře speciální věžovou konstrukci, na jejímž vrcholu byla koule představující Zemi. Celá konstrukce pak představovala polohu objektů na obloze včetně Měsíce. Celé zařízení bylo poháněno vodou.
V patnáctém století byl sestrojen pražský orloj. Skládá se ze čtyř základních pohyblivých částí, zvěrokruhu, vnějšího otočného prstence, Slunce a Měsíce a je schopen zobrazovat jejich aktuální polohu ve vesmíru.
Podívejme se na měsíční fázi jako komplikaci v náramkových hodinkách. Nejčastěji se objevuje jako výseč v číselníku, která umožňuje pohled na pod číselníkem ukrytý disk s vyobrazenou měsíční fází. Pro jejich správnou funkci bývají na disku vyobrazené Měsíce dva. Technicky se pohyb měsíce konstruuje návazností na pohyb ručiček nebo datumu. Spřažení měsíční fáze s časem je daleko přesnější, neboť se jedná o neustálý plynulý pohyb na rozdíl od spřažení s datumovým ukazatelem, kde akce probíhá současně se změnou datumu.
excelmathmike.blogspot.hodinky-damske-panske.
Největším problémem pro konstrukci komplikace měsíční fáze v hodinkách je nesynchronizace měsíčních cyklů s kalendářem. Pro její přesné zobrazení by bylo třeba ozubených kol, jejichž zuby budou neůplné a částečné. I tak se dnešním konstruktérům náramkových hodinek daří zrealizovat komplikaci měsíční fáze, kterou není potřeba pravidelně seřizovat. Pro jeden z příkladů, model IWC DaVinci má přesně vypočítanou měsíční fázi na 122let.
Teď vám představím jeden z modelů hodinek, který má konstrukci cyklů posunutu ještě daleko dál.
Andreas Strehler Sauterelle à Lune perpétuelle 2M, je model hodinek s nejpřesnější měsíční fází, jaká kdy byla vyrobena. Jeho fáze je přesná na dobu 2'060'757 let.
http://www.masterhorologer.com/2015/01/andrea…relle-lune.html