Watchesfanovo bloudění

  • ten bunker bol sucastou nejakej pevnosti?

    Dobrá otázka Romane. Co je mi známo, tak tento bunkr vybudovali fašisté jako osamocenou protivzdušnou obranu nedaleké chemičkay. To ještě nestála rafinérie Kaučuk, která je na druhém konci města. Jednalo se o malý chemickyý závod, později přeměněný na Barvy laky. Ale jak ukazuje jedna fotka, do kopce býval vstup, který je nyní zazděn. Co tam ale bylo jsem se nikde nedozvěděl.

    Time is Life. Je to dar i prokletí. Instagram daemonultimate1

  • Když už tu padla zmínka o druhé světové válce a o místním kostelu, pojďme se na něj podívat trochu blíže.

    Jedním z míst v Kralupech nad Vltavou, které své návštěvníky upoutá již z dálky, je kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Zajímavá novogotická církevní památka se sice nemůže pochlubit dlouhou historií, nicméně i přesto v sobě skrývá zajímavé kouzlo, a také tajemství a žal. Právě sem totiž byli po náletu na Kralupy přinášeni mrtví z celého města, aby je mohli jejich příbuzní identifikovat, a přestože se nacházel uprostřed dění, zůstal chrám jako zázrakem po bombardování nedotčen.   

    První písemná zmínka o Kralupech se váže již k roku 1253, nicméně po dlouhá staletí zůstávaly jen obyčejnou zemědělskou vesnicí, která ve srovnání s okolními patřila mezi nejmenší. Zlom nastal teprve v roce 1851, kdy byla postavena železniční trať z Prahy do Podmokel (dnešní Děčín). Díky tomu se dosud bezvýznamná obec stala atraktivní pro pražské podnikatele, a brzy na to došlo k nevídanému rozvoji průmyslu, jež s sebou přinášel také příliv nových obyvatel. (infokralupynadvltavou)

    Jen kostel se svou tichou věží
    zůstal trčet mezi troskami

    nedotčen.

    Na jeho podlahu snášeli mrtvé,

    katolíky, evangelíky, i bez vyznání,

    a chrám je všechny přijímal

    pod vlídnou střechu.

    Time is Life. Je to dar i prokletí. Instagram daemonultimate1

  • Ani nevim jestli mám v tomhle vlákně pokračovat. Chcete mechanický hodinky a to sice asi patery mám, ale už je ani nenatahuju a jsou někde v nějaký krabici. Mně prostě baví přesný čas bez starosti, nadmorska výška, tlak, kompas.... a další funkce, které vyuziju.

    Tak k tomu proslovu přidám pár fotek ze včerejška. Kde jsem byl, to až příště, je toho víc. Najdete to buď tady, nebo víte kde u mne. Záleží jak budete chtít. Prostě o hodinkách to už není a nikdy už moc nebude.

    Time is Life. Je to dar i prokletí. Instagram daemonultimate1

  • Mňa to baví, pozerať fotky z tvojich výprav. Hodinky tam cvakneš vždy, čo na tom, že nie tourbillony od Pateka.

    Napríklad teraz som sa normálne za teba potešil, včera si písal že vonku “chčije” a zo soboty nič nebude, no a pozri - predsa sa len podarilo a nakoniec si mal aj slnko.

    V nožoch sa nevyznám, ale ten Mr.Blade sa mi páči.

  • Oblast Kokořínska je zcela tvořena kvádrovými pískovci, mezi kterými se nachází vrstva tvořená železitým, a téměř nezničitelným slepencem. Po mnoha let erozí a rozčleňování souvislé pískovcové tabule, která zde původně bývala, vytvořily zbylé desky této vrstvy ony známé Pokličky.
    Nejkrásnější „Pokličky“ naleznete v údolí pod známým hradem Kokořín. Nazývají se Mšenské Pokličky. Jeden km západně od Vojtěchova můžete vidět stejně zajímavé Jestřebické pokličky. Další útvary podobné pokličkám můžete zahlédnout na okraji skalního hřbetu u Bukovce, a dále mezi Doksy a Mimoní.
    Pokličky patří k velmi vyhledávaným turisticky zajímavým objektům. Navíc Kokořínský důl nadchne jistě naprosto každého. Ať už v květnu, kdy malebné chaloupky a rozkvetlé stromy vytvářejí doslova pohádku nebo na podzim, kdy vaše oko pohladí překrásně barevná mozaika okolních lesů.  

    (českýráj-info).

    Time is Life. Je to dar i prokletí. Instagram daemonultimate1

  • Medonosy - dnes nevelká obec na severní výspě mělnického okresu - je v písemných pramenech zmiňována poprvé v roce 1352, a to v rejstříku papežských desátků. Archeologické nálezy však dokládají osídlení mnohem starší, a to již v době bronzové (2000-700 l. př. Kr.) - v období tzv. knovízské kultury. Obec původně ležela na planině západně od nynějších Medonos, nad údolím Liběchovky, kde stávala středověká tvrz a starobylý farní kostel.

    Můj cíl cesty ale není tato obec, nýbrž systém bunkrů vybudovaných jako obranná linie před druhou světovou.

    Time is Life. Je to dar i prokletí. Instagram daemonultimate1