Watchesfanovo bloudění

Dětský domov Krnsko je určen pro děti s nařízenou ústavní péčí a má kapacitu 48 míst. Další obrázky jsou jen tak pracovní momentky. Dnes i trochu sluníčka i když foceno v -16 stupních.

Tak bohužel zase jeden den v zasněžených lesích a skalách za námi. Počasí bylo super, sluníčko a jen -4. Zase jsem tahal svoji plnou výbavu. Kdyby někoho zajímalo proč, tak to má víc důvodů. Mám rád všechno, co by se mohlo hodit u sebe. Přece jen se toho navyvádim až dost a pak se může hodit každá maličkost. Potom, rád udržuju svojí kondici. A taky jsem na tom samozřejmě fyzicky líp než paní a těch 25kg trochu ubírá v rozdílu. A včera došlo i na Specnaz lopatku od Cold Steelu, makala, až jiskry létaly. Byl to vydařený den.

hannes wrote:

Tak toto ti watchi, úprimne závidím. ...

Tak to mě mrzí, žes musel vyškrtnout tyhle aktivity ze svého života. Já taky jenom čekám na víkend, sáhnu pro ruksak, udělám čaj, kafe, napustim vodu a hurááá!!!

madmax wrote:

pekné, Watchi

Díky, moc jsme si to včera užili. Ve skalách člověk musel dávat pozor na každý krok a boty nám udělaly perfektní službu. Však se o ně taky ukázkově starám

madmax wrote:

tak, tak, ...

Nosí je jen občas, já je rasuju denně 14-15 hodin. Hlavně paní potřebuje pořádný boty. V minulosti si udělala otevřenou zlomeninu kotníku, držel snad už jen na achillovce a nohu ji chtěli uříznout. Nakonec ji borci dali dohromady. Proto se taky nepouští do žádnejch větších akcí

Blížíme se k nádraží v Kralupech, k bodu dnešního útoku. První letoun už své bombovnice vyprazdňuje. Míjí cíl a celé město pod námi zahaluje černý dým. Zřejmě neplánovaně zasáhl nádrže místního chemického podniku. Nalétáváme stroj za strojem a odhazujeme veškerou nálož co máme nad městem. V duchu se modlím, ať zasáhneme cíl a ať útok neodnesou civilisté. Snad se včas ukrili. Náhle mé myšlenky přerušuje několikeré zatřesení letounu. Sakra, proč museli trefit zrovna nás. Kouknu pod sebe a vidím, jak z nevysokého kopce nad městem srší proud střel. Motory nám hoří, letoun je neovladatelný. Vydávám potřebné rozkazy a náhle jsem na palubě sám. Kontroluji padák, naposledy se přes rameno ohlédnu do prostoru našeho stroje a vyskočím do neznáma...

I tak mohl vypadat jeden válečný den v Kralupech nad Vltavou. Tento příběh jsem si však pouze vymyslel ku příležitosti návštěvy vojenského protileteckého bunkru v Hostibejku.

Nyní trochu opravdové historie
Čtyřicet osm dní před koncem druhé světové války zažily Kralupy nad Vltavou nejhrůznější okamžiky ve své historii. Celkem 125 letadel typu Liberator svrhlo na město 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun. Zahynulo 245 lidí a z tehdejších 1884 obytných domů jich bylo zcela zničeno 117 a poškozeno 995.

22. března roku 1945 se rafinerie benzínu v Kralupech nad Vltavou stala hlavním cílem amerického leteckého bombardování. Kromě rafinerie bylo cílem útoku i vlakové nádraží, které představovalo důležitý dopravní uzel.

Do masívního úderu se zapojilo 125 liberátorů v osmi útočných vlnách, během půl hodiny shodily 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun.

Letouny se objevily nad městem v půl jedné odpoledne a hned první bomba zasáhla svůj cíl, poloprázdný zásobník ropy v objektu rafinerie. Po jeho zásahu se nad krajinou rozprostřel obrovský oblak tmavého kouře, který ještě zesílil požárem lakovny a zasažených kolejových cisteren na nákladovém nádraží. Město se zahalilo do hustého černého dýmu a další bombardování tak bylo prováděno prakticky naslepo.

Došlo ke zničení větších částí obytných čtvrtí zejména uprostřed města, ale zároveň i ke spadu značného množství pum do polí, na fotbalové hřiště nebo do řeky. Výsledek náletu byl katastrofální. Z tehdejších 1884 obytných domů jich bylo zcela zničeno 117 a poškozeno 995. Zničeny byly komunikace, železnice, kanalizace, elektrické vedení a další infrastruktura. Nejtragičtější však byly oběti na životech. Zemřelo celkem 245 lidí, z toho 145 Čechů. Mrtví byli odnášeni na podlahu kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava na kralupském náměstí a raněné odvážely sanitní vozy do nemocnic v Kladně, v Praze, ve Slaném a Mělníku. Bylo jich přes pět set. Na pomoc hořícímu městu bylo povoláno 36 požárních sborů a 300 záchranářů. (extrastory.cz)