Tie tvoje sú GPRB1000?
Uvažujem o G-SHOCK, ale ešte si musím vyjasniť aké to budú. Ako nr.1 bude nosenie v posilovni. Mal som obyčajné noname quarzky z Decathlonu, ktoré vydržali menej než rok, a jedny podobné, ktoré som mal z nazbieraných bodoch po tankovaní na ÖNV - tie som niekde stratil.
Tie tvoje sú bombové, no neviem či to nebude veľa, alebo sa bojím, že do nich zaľúbim jak ty a môžem popredávať všetko....
Tie tvoje sú GPRB1000?
Uvažujem o G-SHOCK, ale ešte si musím vyjasniť aké to budú. Ako nr.1 bude nosenie v posilovni. Mal som obyčajné noname quarzky z Decathlonu, ktoré vydržali menej než rok, a jedny podobné, ktoré som mal z nazbieraných bodoch po tankovaní na ÖNV - tie som niekde stratil.
Tie tvoje sú bombové, no neviem či to nebude veľa, alebo sa bojím, že do nich zaľúbim jak ty a môžem popredávať všetko....
Načo si ti v posilke hodinky? V každej sú na stene hodiny ...
Načo si ti v posilke hodinky? V každej sú na stene hodiny ...
Som slepýýýý... a v predsúťanej príprave som na seba prísny a pauzy si dávam medzi sériami do 60 sec....
Minulý rok som súťaže vynechal tak mi absencia hodiniek až tak nevadila, uvidíme v tomto roku (2023 mám v pláne jesennú sezónu na 100%)
(raz sa ma pýtali v posilke, či mi okuliare nezavádzajú pri cvičení? moja odpoveď: ta čo si, bez okuliarov nevidím dobre na babizne ..... 
)
Som slepýýýý...
V čem soutěžíš?
V čem soutěžíš?
V naturálnej kulturistike (áno, verte mi: existuje aj kulturistika bez dopingu).
Všeobecne sa však považujem skôr za aktívneho športovca, než len za zaslepeného "kulturistu". Hrávam futbal (v zime, od října do března halový, potom na veľkom - len dodávam, už len medzi starými pánmi), chodievam hrávať aj hokej - aj zápasy, samozrejme len čisto amatérsky, dokonca sa snažím aspoň raz do týždňa absolvovať aj hokejový tréning - krásny šport.
Na stravu si dávam pozor celý rok, tak sa pekne udržujem, nad súťažnú váhu vybehnem tak +7-8kg v "mimosezóne", čo je úplne v poriadku (samozrejme súťaženie v tomto športe je extrém aj jeho neturálnej /rozumej: bezdopingovej/ forme). Piatý X mám na krku a už mi ten šport zostane, kým budem chodiť na nohách.... takže takto nejako.... Prvýkrát ako dorastenec som sa zúčastnil súťaže v roku 1989, v roku 1994 som so súťažením prestal pretože všetci okolo mňa boli dvakrát tak veľký ako ja.... našťastie som sa nedal na tú čiernú (nezdravú) cestu. Na súťažné pódium som sa vrátil po 20 rokoch (samozrejme cvičil som v kuse) ........ asi tako nejako... len aby ste ma vic spoznali... 
Zima, chybí mi koupání a hlavně moře. Snad se brzy dočkám.
Moře je moře, ale parádní les v horách taky není k zahození
Watchi, to že jsi znova zbloudil, je paráda...
Dnes vás pozvu na Rolavu. Bývalo to klidné, místo, kam neproudil dav turistů. Dnes je tomu jinak. Sociální sítě, média, ani seriál Rapl okolí klidu příliš nepřidaly.
Zbytky cínového dolu Sauersack se skrývají v bažinatých lesích Krušných hor, severně od Přebuzi. Komplex tu nechala během druhé světové války vybudovat berlínská těžební společnost Zinnbergbau Sudetenland.
Ke zkoumání místních ložisek cínu ale docházelo už během první světové války. Ruda byla důležitou součástí pro výrobu válečného materiálu. V té době se ale těžba na tomto místě nezdála být efektivní. Levnější a kvalitnější ruda se dovážela ze zahraničí a Sauersack tak zůstával ještě několik let nevyužit.
Se začátkem druhé světové války přišel i nedostatek rudy a cínu. Nedostatek suroviny vedl k návratu těžařských plánů zpět na Rolavu. V roce 1940 tam začal vyrůstat hlubinný důl – a spolu s ním také pracovní tábor pro válečné zajatce. O dva roky později k dolu přibyla úpravna rudy a sklady.
Velké plány s rychlým koncem
Těžba byla zahájena 1. srpna 1942. Podle původních plánů mělo všechnu práci obstarat kolem pěti set válečných zajatců, převážně Francouzů a Sovětů. Byli tam ale také Řekové, Italové, Ukrajinci nebo Poláci.
Zajatci v táboře, nebo také pracovní komando č. 7083, ale na těžbu nestačili a na Rolavě tak získali práci i dvě stovky kvalifikovaných dělníků z Německa nebo pár desítek českých řemeslníků a dělníků. S dělníky tam byla také třicítka úředníků.
Těžilo se na dvou šachtách, jedna z nich dosahovala hloubky 180 metrů, druhá byla o třicet metrů mělčí. Právě na 150metrové šachtě vznikl rozsáhlý komplex zhruba 40 budov, hlubší šachta se nacházela o něco dále. Obě těžební jámy byly propojené, čímž vznikl komplex 14 kilometrů chodeb.
Počítalo se s rozšířením dolů o třetí šachtu, k jejímu vyhloubení ale nikdy nedošlo. Cín se tu nenacházel ve formě čistého kovu, ale byl obsažen ve výsledném produktu úpravny – takzvaném koncentrátu.
S blížící se západní frontou začali Němci postupně zajatce odvádět jinam, v červnu 1945 pak Sauersack opustily téměř dvě stovky německých dělníků. Tím se činnost dolu prakticky úplně zastavila. Zůstala jen necelá čtyřicítka dělníků, kteří se starali o údržbu.
V polovině června 1945 převzal správu dolu Vojtěch Nedvěd. Do jeho správy připadl jak celý důlní komplex, tak i od roku 1945 nevyužívaný zajatecký tábor. Ten čítal dvanáct dřevěných domků, které dříve sloužily k ubytování zajatců.
Nástup do nové pracovní pozice měl Nedvěd náročný. První den odešlo devět zaměstnanců německé národnosti a v blízkém Nejdku bylo vyrabováno několik budov, které společnosti patřily. Nedvěd se navzdory situaci postaral o inventuru skladů, při udržovacích pracech byly odstraněny německy psané cedule, opravena byla meteorologická stanice i telefonní linky. Ke konci měsíce byl důl připraven k obnovení provozu. Chyběli jen zaměstnanci a finance.
Někdy jsem rád, že jsem pochopil, co je důležitý
